Úspora energie prostřednictvím zateplení střechy

Za elektrickou energii vydává běžná domácnost okolo10 tisíc korun ročně, za vodu zhruba také tolik. Několikanásobně vyšší bývá účet za teplo, tedy pokud nemáte poměrně drahé a vysoce účinné tepelné čepradlo. Největší úspory dosáhneme komplexním zateplením, díky kterému průměrná tuzemská domácnost od 90. let minulého století snížila svoje náklady na vytápění zhruba o polovinu.

Výše uvedený nákres vypočtený ústavem pro snižování spotřeby energie ukazuje, kde všude je možno snížit energetické náklady. Jednou z primárních možností je zateplení střechy – až 28% úspory na vytápění.

Hlavním důvodem pro izolaci střechy pěnovou izolací a ne konkurenčními materiály je její vzduchotěsnost. Domy izolované např. skelnou vatou ve stejné síle vrstvy a tedy i se stejnou hodnotou R nemají takovou tepelnou úsporu a mnohdy spotřebovávají až o 50% více energie.

Rychlost výměny vzduchu za hodinu je míra pronikání vzduchu ve vymezeném prostoru – ukazuje jaké množství vzduchu unikne skrz obvodový plášť budovy. Rozbor se dělá se všemi okny a dveřmi zavřenými pomocí blower door testu. Vysoce vzduchotěsné budovy se stříkanou pěnovou izolací mohou dosáhnout až ACH 0,1, zatímco dobře postavené budovy izolované skelnou vatou mohou dosahovat pouze hodnot od 0,7 do 1,0. Starší, špatně udržované budovy mohou mít ACH i vyšší než 2,5. To znamená, že v budovách izolovaných pěnou se vzduch obmění 2,5krát denně, zatímco v budovách izolovaných skelnou vatou se obmění 17krát a ve starých budovách až 60krát za den.

R-hodnota je míra tepelné vodivosti vyjadřovaná v kelvin metrech čtverečních na watt (K*m2/W). Zkušební metodu určuje ASTM C518. Stručně řečeno, vodivý odpor izolačního materiálu se měří v laboratorních podmínkách při stálé teplotě 15°C. Nedostatkem je, že tato metoda příliš neodpovídá skutečným životním podmínkám. Skelná vata totiž podává nejvyšší výkon při 24°C, který ale výrazně klesá při teplotě 10°C nebo 40°C, zatímco výkon pěny je téměř neměnný.